Vážení čtenáři, scházíme se u třetího pokračování našich vzpomínek na členy Divadelního spolku Tyl v Bakově, kteří nás v minulosti bavili svými výkony na jevišti, či se technicky neb jinak podíleli na realizaci divadelních představení, a kteří už naši dnešní činnost mohou sledovat jen z nebeských výšin.

Obě, tedy Magda Melicharová a já, Vlasta Bobková alias Bobina, si neklademe za cíl předložit Vám nějaká encyklopedická fakta. Prostě se snažíme jen volně vzpomínat.

M: Dnes jsme u písmen D, F a H. Hned v úvodu se musíme omluvit čtenářům, že u některých osobností tohoto dílu jsme čerpali informace pouze z kronik či z doslechu, protože jsme neměli možnost poznat je blíže, nebo se na ně, my dvě, už nepamatujeme. Jejich přínos pro Bakovské divadlo však byl nemalý.

B: Ladislav Douda (1900-1985), byl, jak se tehdy říkalo, činovníkem spolku i aktivním hercem. Účinkoval například ve hře Voskovce a Wericha Těžká Barbora, v komedii Kaviár nebo čočka, v inscenaci Vstanou noví bojovníci.

M: Od písmene F tu máme pana Karla Formánka (1912-1983), toho si pamatuju dobře. Poprvé se mnou hrál v Lucerně, Brahu, Sekerníka ve mlýně.

B: Ano, vysoká, štíhlá postava, vždy tak trochu důstojně vážný. Hrál s námi pak v e Strakonickém dudáku, v Amnestii, Poprasku na laguně, ve hře Lumpacivagabundus… Ovšem jako herec se prosadil už daleko dříve, před válkou v baráčnickém spolku, po válce i u Tyláků  Příliš Štedrý večer, Těžká Barbora a jiné.

• 

• 

M: A jsme hnedle u písmene H…

B: No a jsme u mojí babičky….

M: Počkej, ještě chvíli. Teď jsou na řadě manželé Rudolf (1885-1960) a Kristýna (1895-1973) Hemovi

Pan Hema byl i předsedou Divadelního spolku Tyl, v předválečném období hodně hrál, vystupoval také v inscenacích baráčnických spolků (Lucerna, Naši furianti, Zborovští…). K paní Hemové uvádí naše kronika, že režírovala Podštejnskou romanci.

B: Paní Hemová, i v pokročilém věku, byla pravidelnou návštěvnicí našich inscenací. Nemohu si tu odpustit jednu vzpomínku. Komedii „Lumpacivagabundus“ zahajoval Standa Melichar v roli autora Nestroye pozdravem: „Dobrý večer“, načež následuje replika ducha Lumpáků: „No, vidíte, Herr Nestroy, už Vám ani na pozdrav nikdo neodpoví…“. Jednou v Bakově Standa zahajoval představení se svým „Dobrý večer“ a tu se ozval od vchodových dveří sytý hlas přicházející paní Hemové: „Dobrýýýýý večer“, a bylo po pointě.

No a teď moje….

M: Ještě strpení.

Dalším předsedou našeho spolku, a to už při Osvětové Besedě v Bakově, byl pan Josef Horák (1916-1972). Byl však také aktivním hercem, připomeňme Slaměný klobouk, Těžkou Barboru, Ostře sledované vlaky, režíroval i estrádní pořad Šantán s červenou lucernou …

B: Jeho žena Anna Horáková (1922-1972) byla také aktivní herečkou – za všechny inscenace jmenujme Vojnarku, Ostře sledované vlaky (paní přednostová), Příliš Štědrý večer, Strakonický dudák. Dokonce i režírovala, a to inscenaci Robinsonky, podle stejnojmenné knihy Marie Majerové.

M: V našem spolku dlouho působil i syn Horákových Míla  (1950-2019). Často dělal inspicienta (to je ta osoba, která hlídá příchod účinkujících na scénu, stará se o zvukové či vizuální efekty- pozn. Autorek), ztvárnil i mnoho malých rolí, bez kterých by divadlo také nemohlo existovat.

Tak a teď ….

B: Co teď?

M: No, přeci ta Tvoje babička …

B: Ach ano. Moje babička Vlasta Havelková (1909-1986)

Hrávala v baráčnickém souboru i u Tyla. Selská láska, Naši furianti, Kláskovou v Lucerně…

V mnoha komediích a estrádních vystoupeních tvořila oblíbenou hereckou dvojici s panem Jaroslavem Antošem, jak jsme se o tom už zmiňovali v prvním díle našeho vzpomínání.

M: Když jsme u H, musíme se zmínit i o paní Marii Horálkové (1886-1965). Bohužel ani jedna z nás se na ni moc nepamatuje, ale podle kronik to byla letitá a velmi aktivní ochotnická herečka.

Kroniky mluví o jejím účinkování v Našich furiantech, ve hře Sylva, příliš Štědrý večer, zahrála si i s nár. umělcem Jaroslavem Vojtou ve Vojnarce a vystupovala i v mnoha dalších inscenacích.

• 

• 

B: A co technika?

M: Od H? No přece Miroslav Henrych. Pomáhal se scénou, jevištní technikou. Ale také se rád ukázal na jevišti v nějaké menší roli hostinského nebo vesnického chasníčka, či zbrojnoše …

B: Tak, to by bylo v dnešním díle vše.

 Ale ještě se musím na závěr omluvit za chybu v minulém vydání. Chybně jsem tam uvedla data u Lídy a Luboše Brodských.

Správně to mělo být: Lída – 1932-2019, Luboš – 1935-2016. Díky, Fando, za upozornění.

Bobina a Magda

Foto Bobina a Magda